Už osmým rokem se v Trojanovicích na Horečkách setkávají představitelé obcí ohrožených těžbou uhlí v Beskydech. V sobotu 16. května jsem se tam vydala i já, pěšky od autobusu v Trojanovicích se na Horečky vine cesta pěknou zákrutou, a když vykoukne zvonička, která těžbě odzvání umíráčkem, máte vyhráno a můžete si cestu kousek zkrátit loukou. Zkratku jsem použila, šla jsem ostatně trošku pozdě.

Den byl krásný, a když stojíte u kapličky a s výhledem na Javorník posloucháte slova glejtu o vztahu Valachů k jejich krásné a tvrdé krajině, těžko se ubráníte dojetí. Moc se mi to místo líbí, přírodou, krásnou kapličkou, která směřuje váš pohled do jarních lesů, odzváněním umíráčku všem záměrům, které by nám tu krajinu a lesy chtěly zničit, i odhodláním lidí. Valaši jsou tvrdé hlavy a umanutě a cílevědomě bojují za odstranění těžebních věží a za zasypání průzkumné štoly. Ale dnes se nebojuje s valašskou, bojuje se u soudu.

Za „druhou stranu Radhošťa“ na tato setkání dlouho chodí František Šulgan, ráda jsem se k němu letos za město Rožnov připojila. Škoda, že ministr nemohl přijet a jen nám vzkázal své ne dolu a ano odstranění těžebních věží. Třeba se nějaká příležitost k setkání najde a pak si řekneme nejen to ne a ano, ale vymyslíme společně i jak.